Tajemný hrabě Saint Germain

22. března 2016 v 17:56 | V. |  Konspirační teorie
Obratný fabulátor a podvodník, nebo génius, který vynalezl recept na nesmrtelnost? Tato otázka nedává spát mnoha badatelům a historikům už několik staletí. Hrabě Saint Germain - člověk odnikud a odevšad. Polyhistor a polyglot, který uváděl v úžas všechny šlechtické dvory, kde zanechal svou stopu. Úvodem musím poznamenat, že nejsem přílišným příznivcem konspiračních teorií a k záhadným historkám se stavím spíše skepticky. Příběh hraběte Saint Germaina mě však zaujal natolik, že nad všemi těmi zkazkami, které o něm kolují, nemohu jen tak mávnout rukou a šmahem je všechny označit za výmysly. Možná jimi jsou, ale možná také ne. Každá záhada by se však každopádně měla opírat o ověřená fakta, a tím také začneme. Nijak závratné množství se nám jich o našem panu hraběti nedochovalo, ale co vím, to povím...


více v celém článku


Hrabě Saint Germain se podle dostupných pramenů narodil v roce 1712, komu, to se však dosud nepodařilo spolehlivě zjistit. Sám o sobě tvrdil, že je synem maďarského prince Františka II. Rákocziho, to však nebylo nikdy prokázáno. (František Rákoczi byl nicméně skutečně žijící šlechtic, který se proslavil mimo jiné protihabsburským povstáním). Je však zřejmé, že šlechtický původ mít musel; v opačném případě by se mu stěží dostalo tak kvalitního vzdělání - zdroje uvádějí, že měl studovat na univerzitě v italské Sieně. Prakticky po celou svoji kariéru byl dvořanem a diplomatem u mnoha evropských panovníků a šlechticů té doby, u nichž se těšil značné oblibě díky svému noblesnímu vystupování a vzdělání. Saint Germain dovedl plynně hovořit značným počtem cizích jazyků, včetně polštiny, arabštiny, turečtiny, čínštiny nebo hebrejštiny. Rovněž byl velkým milovníkem umění a hudebním skladatelem, a nemalý počet jeho děl se dokonce zachoval až do dnešních časů - milovníci klasické hudby mohou něco z jeho hudební tvorby nalézt i na Youtube. Sonáta č. 1 pro housle, cembalo a violoncello ostatně posloužila autorovi článku i jako kulisa při psaní. :-)

Již za svého života hrabě tvrdil, že je stár nejméně 500 let, za což si sem tam vysloužil nějaký ten posměšný komentář, jako například od slavného francouzského filosofa Voltaira, který o něm prohlásil, že "všechno zná a nikdy neumírá." V roce 1779 přijal hrabě pozvání dánského polního maršála, prince Karla z Kasse-Hesselu, na jeho sídlo v Altoně (dnešní součást Hamburku), neboť princ Karel se stejně jako hrabě zajímal o mysticismus, alchymii, a byl členem několika tajných společností. Hrabě Saint Germain měl princi představit svůj nový vynález na barvení látek a výrobu drahokamů, což prince zaujalo do té míry, že mu poskytl materiál a finanční prostředky na zbudování laboratoře a výrobních prostor v nedalekém městečku Eckernförde. Princ Karel později vzpomínal, že byl údajně jediným člověkem, kterému hrabě bezmezně věřil. Právě jemu měl hrabě prozradit svůj původ a skutečný věk.

27. února roku 1784 hrabě Saint Germain umírá a je pohřben v kostele sv. Mikuláše v Eckernförde.

A tím nám začíná naše záhada. Když totiž notář sepisoval pozůstalost po panu hraběti pro dědické řízení, zjistil, že veškerý dochovaný majetek hraběte představuje pár desítek kusů oblečení, věci osobní a hygienické potřeby, necelých 14 šilinků v hotovosti a účetní doklady. To bylo vše...Zemřel snad muž, který působil na panovnických dvorech v několika evropských zemích, který uměl vyrábět drahokamy a diamanty, a kterého finančně podporoval jeden z nejbohatších šlechticů v zemi, jako žebrák? Dostal se snad do takové nouze, že by musel prodat i své milované housle, na které tak rád hrával? To nedávalo smysl. A to zdaleka nebylo všechno. Po nějaké době byla totiž Saint Germainova hrobka otevřena - a zjistilo se, že je zcela prázdná. Po ostatcích hraběte ani stopy.

Poslechněme si teď vyprávění osobnosti, kterou dobře známe - známého italského dobrodruha a svůdníka žen Giacoma Casanovy:

"Nejpříjemnější hostinu, kterou jsem kdy zažil, jsem strávil s hraběnkou de Georgyovou, která přišla s dobrodruhem, známým pod jménem hrabě ze Saint Germain. Ten člověk namísto jídla od začátku do konce mluvil a vyprávěl, a já jsem se přistihl, že místo abych jedl, poslouchal jsem ho s nastraženýma ušima, aby mi ani slovo neuniklo. Troufnu si říct, že jako vypravěči se mu nikdo nevyrovnal. Hrabě se prezentoval jako zázračný muž a vždy se mu dařilo vzbuzovat svým vyprávěním úžas. Byl učencem, jazykovědcem, hudebníkem i chemikem, dobře vypadal, a o pozornost žen tak neměl sebemenší nouzi. Ženy obdarovával barvami a kosmetikou, a říkal jim, že je sice neomladí (což sám skromně přiznával, že je nad jeho schopnosti), ale že zachová jejich krásu. Tvrdil, že ho to stálo hodně peněz, ale že těch výdajů v nejmenším nelituje. Hrabě si získal přízeň Madamme de Pompadour, která se o něm zmínila králi (Ludvík XV., pozn. aut.), pro kterého nechal hrabě postavit alchymistickou laboratoř, ve které se král, umíraje nudou, snažil nalézt rozptýlení a potěšení. Král hraběti poskytl prostory na zámku Chambord, a na zbudování laboratoře mu poskytl 100 000 franků.

Tenhle výjimečný muž, od přírody předurčený k tomu být králem podvodníků a šarlatánů, říkal, jako by se nechumelilo, že je stár více než 300 let, že zná tajemství univerzální medicíny, že vládne nad přírodními silami, že je schopen rozpustit diamanty a vytvořit z nich desetkrát větší bez ztráty hmotnosti, a mluvil o tom jako o naprostých maličkostech. Navzdory jeho vychloubání a prachsprostým lžím, navzdory všem jeho výstřednostem, nemůžu říct, že by to na mne působilo urážlivě. Přes všechno, co jsem si o něm myslel a že jsem věděl, co je zač, mě nikdy nepřestával udivovat."

Tolik tedy Casanova. Přestože, s ohledem na jeho dobře známé charakterové rysy, musíme brát i jeho vyprávění s rezervou, shodují se jeho vzpomínky s vyprávěním jiných šlechticů a šlechtičen, s nimiž přišel Saint Germain ve svém životě do styku. Všichni bez výjimky popisují hraběte jako muže ve věku zhruba 40-45 let, nikdo jej na žádné hostině neviděl nic jíst, a měl ve zvyku bavit hosty historkami a zkazkami o panovnících a ostatních známých osobnostech, které již byly třeba i několik staletí po smrti, a které nebyly nikomu známy. Jak o nich hrabě mohl vědět? Samozřejmě se nabízí logické vysvětlení, že si hrabě ty historky vymyslel takříkajíc pro pobavení publika, ale to by pak musel být opravdu zdatný vypravěč a mystifikátor, aby se do svého vyprávění sám nezapletl. Obrázek si ostatně můžeme udělat už jen z toho, jak hrabě zapůsobil na samotného francouzského krále. Je s velkým podivem, že Ludvík XV. vložil tak enormní důvěru v muže, kterého nikdy předtím neviděl.

Giacomo Casanova zaznamenal svou vzpomínku na setkání se Saint Germainem v roce 1757. To by bylo hraběti 45 let a vše by dle dostupných pramenů souhlasilo. Nicméně v roce 1785 měl Saint Germain přednášet v Paříži na konferenci tajných společenství z celé Evropy. Jak, když měl být již rok po smrti? Podle některých svědků byl hrabě dále viděn při popravě francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie Antoinetty. Ta se odehrála, jak známo, v roce 1793...A celou věc nám dále zaplétá již zmíněná hraběnka de Georgyová. Ta vzpomíná, že se s hrabětem setkala 50 let po jejich prvním setkání. To již byla hraběnka v požehnaném věku, nicméně hrabě prý vypadal navlas stejně jako z doby před 50 lety! Poslední veřejně známou osobností, která tvrdila, že se setkala s hrabětem ze Saint Germain, byla anglická spisovatelka Annie Bessantová v roce 1896.

Pokud mají všichni ti svědkové pravdu, napadají mne jen dvě možné varianty. Ta racionální je, že hrabě měl potomky, kteří mu byli fyzicky natolik podobní, že je svědkové snadno zaměnili s hrabětem. V dobách, kdy neexistovaly fotografie, by se nebylo čemu divit. Tomu by také nasvědčoval fakt, že se hrabě "objevoval" vždy po několika desetiletích. Ovšem téměř identická podoba potomků napříč několika generacemi se jeví jako extrémně nepravděpodobná. Pak bychom ale museli připustit, že hrabě snad skutečně znal prostředek k dosažení věčného života, a uměl jej i vyrábět.

Tím nám ale celá záhada ještě nekončí. V roce 1972 totiž v přímém přenosu francouzské televize vystoupil mladý muž jménem Richard Chanfray, který prohlásil, že je hrabětem ze Saint Germain, a předvedl užaslému publiku alchymistické pokusy, během nichž měnil olovo ve zlato. Richard Chanfray se v následujících letech prosadil dokonce jako herec a zpěvák - a ani zde Youtube nezklamalo, zájemce mohu odkázat například sem: https://www.youtube.com/watch?v=VYiy7Mm05Gc. 14. července roku 1983 však Richard Chanfray páchá z ne zcela vyjasněných důvodů sebevraždu a příběh našeho hraběte tak opět utichá.

Je tedy konec? Nebo snad hrabě dodnes žije mezi námi a potutelně se usmívá, kolika lidem již stačil zamotat hlavu?

Článek připravil Morttuus
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám na mém blogu?

Je to tady super! 58% (98)
Docela ano. 20.7% (35)
Moc se mi tu nelíbí. 6.5% (11)
Vůbec! 14.8% (25)

Komentáře

1 Pánii!!!!! teda Magicmax Pánii!!!!! teda Magicmax | 24. března 2016 v 10:58 | Reagovat

To je suepr! Ten úúúvod: Tato otázka nedává (DOKONCE) BADATELŮM spát a ten lekval nesmsrtelnosti. Boží!!!!!!  A ten konec je suproví že z neznámého důvodu spáchal sebevraždu.

2 konspiracni-teoriee konspiracni-teoriee | Web | 24. března 2016 v 11:37 | Reagovat

[1]: Díky za milý komentář, autora článku jistě potěší. :)

3 Kiara Kiara | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 14:26 | Reagovat

Je to velmi zajímavé. Nikdy jsem o tomto muži neslyšela, ale dost mě to zaujalo. :)

4 Kateřina Kateřina | E-mail | 23. listopadu 2017 v 19:26 | Reagovat

Prosím, kde jste našel všechny informace? Zajímám se o to již dlouho a a přesto jsou tu věci, které jsem nevěděla. Děkuji

5 WilliamNuh WilliamNuh | E-mail | Web | 6. dubna 2018 v 20:00 | Reagovat

With thanks. Quite a lot of write ups!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama