Duben 2013

Astronauti a UFO

30. dubna 2013 v 12:33 | V. |  Astronauti
Americkým astronautům, kteří podali zprávu, že viděli UFO a mimozemské bytosti byla mediálně věnována jen malá pozornost. Tito hrdinové vypovídali, přestože měli smlouvy o nezveřejňování. Tito mimořádní muži byli vybráni jako nejlepší američtí technici a piloti k těm nejskvělejším letům, které kdy tato planeta viděla, létali raketami do vesmíru a na Měsíc. Tito američtí hrdinové, kteří letěli do vesmíru, byli a stále jsou dáváni za příklad mimořádného posunu v myšlení v každé škole našeho národa. Proč by riskovali výsměch a cenzuru při vypovídání o tématech oficiálně nepodporovaných a úplně popíraných jako je mimozemský kontakt? Jsou to lidé, hrdinové, kteří nechtějí veřejnosti lhát.

Následující výpovědi jsou přímou citací mezinárodních a amerických nebojácných kosmonautů, kteří se osobně setkali s mimozemskou lodí na svých misích.

Viktor Afanasjev


"Celou polovinu našeho orbitu nás to následovalo. Pozorovali jsme to na naší světelné straně a když jsme vpluli do stínu, úplně to zmizelo. Mělo to inženýrskou strukturu zhotovenou z nějakého typu kovu, přibližně 40 m dlouhou s jakýmsi vnitřním obalem. Objekt byl na jednom konci úzký a na druhém široký. Uvnitř byly otvory. Na některých místech to mělo výstupky jako malá křídla. Objekt "stál" velmi blízko nás. Vyfotografovali jsme to a tam se ukázalo, že objekt je 23-28 metrů od nás."

Kosmonaut Afanasjev komentoval své pozorování mimozemské lodi, která se objevila při cestě na vesmírnou stanici Sojuz 6, v dubnu 1979.

Buzz Aldrin


NASA: "Co je to tam?"
Apollo 11: "Tyhle "holky" jsou ohromný, pane! Obrovský! Ó můj bože! Tomu byste neuvěřili! Říkám vám, že to tam jsou vesmírné lodě. Jsou seřazené na vzdálené straně okraje kráteru! Jsou tady na Měsíci a pozorují nás!"

Radiové vysílání z Apolla 11 na Měsíc 21.8.1969.

Aldrin: "Je jasné, že všichni tři nevyhrkneme - hej Houstone, máme něco, co se pohybuje vedle nás a nevíme, co to je. Věděli jsme, že to nemůžeme udělat, tyto přenosy by slyšeli všichni lidi a kdo ví, co by někdo požadoval, že se kvůli mimozemšťanům musíme vrátit, ať byl jejich důvod jakýkoli, takže jsme to neudělali, ale rozhodli jsme se, že se jen opatrně Houstonu zeptáme jak daleko byla S-IVB? (nosná raketa) Po chvíli sledování mimozemské lodi jsme se však rozhodli, že nastal čas jít spát a už o tom nemluvit dokud se nevrátíme a nepodstoupíme výslechy."

Neil Armstrong


Výňatek z výroku z října 1999.

"Bylo to neuvěřitelné, ovšem vždycky jsme věděli, že tu ta možnost byla, skutečnost však byla taková, že nám bylo zabráněno v přístupu mimozemšťany!!! Nikdy to nebyla otázka žádné vesmírné stanice nebo měsíčního města. Nemohu jít do podrobností, ale říkám, že jejich lodě byly daleko lepší než naše jak velikostí, tak technologií. Byly tak velké! Hrozivé! Ne tohle není otázka žádné vesmírné stanice!"

Neil Armstrong se setkal s mimozemským životem během přistání Apolla 11 na Měsíc. Velitel mise Apollo 11, 1969.

Je to možné?

26. dubna 2013 v 23:02 | V. |  Záhady
Co si o tomhle myslíte?


Přemístil se do budoucnosti?

25. dubna 2013 v 21:02 | V. |  Cestování v čase

Neuvěřitelný případ Rudolfa Fenze

Místo děje: New York, Times Square; datum: 15. červen 1950 čas: pozdní večer, asi 23:10.
Právě skončilo poslední představení, diváci vycházejí z divadla a mísí se s kolemjdoucími. Je příjemný, teplý večer. Najednou se ozve hlasitý skřípot brzd, který doprovází zděšený výkřik. Lidé se zastavují, otáčejí hlavu. Došlo k nehodě, někoho srazilo auto. Řidič, ještě zděšením celý bez sebe, líčí třesoucím se hlasem, že mu do jízdní dráhy náhle vstoupil nějaký "chlápek", a to tak nečekaně, že už se vůz nedal zastavit.

Na vozovce skutečně leží mrtvý muž. Jeho oblečení je velmi neobvyklé. Má na sobě staromódní kalhoty, lakované boty s vysokými podpatky a velkými třpytivými přezkami. Jeho košile je ozdobená jabotem, sako je nezvykle dlouhé. Vedle jeho hlavy leží klobouk s širokou krempou. Vše v nejlepší kvalitě a nové, neobnošené. To bylo velmi zvláštní, neboť v tomto stylu se oblékali muži naposled v 19. století! Mezitím dorazili na místo neštěstí příslušníci policie a začali s výslechem svědků, když předtím rutinně zajistili doklady, které měl mrtvý u sebe.

V jeho náprsní tašce našli muži zákona několik vizitek se jménem Rudolf Fenz, účtenku za pronájem koňského spřežení, znějící rovněž na jméno Rudolf Fenz, a větší peněžní obnos - ovšem v bankovkách, které už dávno nebyly v oběhu. Nakonec objevili v kapse také dopis adresovaný muži stejného jména. Poštovní razítko na obálce obsahovalo i datum: červen 1876.

Když se ani po několika dnech nepřihlásil žádný rodinný příslušník zemřelého, byla celá záležitost předána oddělení pro nezvěstné osoby. Dalším vyšetřováním případu byl pověřen inspektor Hubert V. Rihn. Po mnoha pečlivých rešerších v archivech se jedinou stopou ukázal být telefonní seznam z roku 1939, který obsahoval jméno Rudolf Fenz ml Ale i tento muž byl dávno mrtvý. Vdova po něm policii sdělila, že chodec sražený autem rozhodně nemohl být její manžel. Ani její tchán Rudolf Fenz senior nepřipadal v úvahu, protože v roce 1876 za nikdy neobjasněných okolností zmizel.

Tenkrát, stalo se to jednoho jarního dne, vyšel pan Fenz před dům, aby si tam vykouřil oblíbené cigárko. Nechtěl kouřit v bytě, protože jeho paní nesnášela cigaretový kouř. Od té chvíle už ho nikdy nikdo nespatřil. Rudolf Fenz starší zmizel beze stopy. Inspektor Rihn pracoval velmi svědomitě. V policejním archivu nalezl záznam, který ženinu výpověď potvrzuje. V roce 1876 byl skutečně jako nezvěstný nahlášen Rudolf Fenz, stáří 29 let. Jako poslední ho viděla jeho manželka, když vycházel před dům; měl na sobě sako, na nohou lakované boty s třpytivými přezkami a na hlavě klobouk s širokou krempou. Nikdy nebyl nalezen.

Někteří připouští, že Rudolf Fenz nechtěně překonal čas a udělal si neplánovaný výlet do budoucnosti. Jak by to ale dokázal? Nápomocný by prý mohl být čtvrtý rozměr. Domněnka, že kolem nás existuje časoprostor, který skrývá čtvrtý neviditelný rozměr, se objevuje už od vzniku teorie relativity německého fyzika Alberta Einsteina.

Případ Rudolf Fenz není dodnes objasněn.


foto Rudolfa Fenze

Zdroje: enigma, http://nuke.webnode.cz

Sibyla Kumana - královna ze Sáby

25. dubna 2013 v 20:28 | V. |  Proroctví

(obrázek je pouze ilustrační :))

Asi každý z nás někdy slyšel o věštkyni Sibyle. Sibyla žila v letech asi 970-870 před n.l. a nic přesnějšího o datech v jejím životě není známo. Jejím původním krajem má být území Sába v Arábii, odtud se jí dostalo pojmenování královna ze Sáby.

Sibyla Kumana se proslavila zejména tím, že vykonala dlouhou cestu ke králi Šalamounovi, kterému svěřila svá tajemství. Po jejím příchodu z Jeruzaléma se proti ní vzbouřili její poddaní a Sibyla uprchla do severovýchodní části Afriky, kde v nynějším habešském městě Aksumu založila své nové sídlo. I zde ji však pronásledovalo prokletí vládců a proto uprchla do vnitrozemí Afriky, kde zemřela zcela osamocena.

Sibyla Kumana, královna ze Sáby napsala devět knih, které souhrnně nazvala "Moudrosti života". V těchto knihách je zachycena doba od vlády Šalamouna až do příchodu Mesiáše a dále od příchodu Mesiáše až ke dni "Posledního soudu".

Problém jejích knih je, že cenzura zakazovala její knihy vydávat, a zejména v 18. století byly vydávány ve verzích, které nesouhlasí s původním textem Sybily. Řada z nich je dokonce upravována tak, aby hrála na ruku tehdejším vládcům a mluvila v jejich prospěch.

Sybila údajně věrně předpověděla pády mnoha velkých říší i rodů, stejně tak jako mnohé události I. a II. světové války. Právě pro zachování dědičnosti trůnů byly Sibyliny texty často zakazovány. Sibyla prý také předpověděla vynálezy jako auta, letadla, podmořské čluny, nebo také to, že přijde doba, kdy se budou ženy oblékati jako muži (kalhoty nahradí sukně).
Proroctví o konci světa:
Lidem nepostačí to, co mu Hospodin na Zemi k používání dal. V hlubokých útrobách matky naší Země další zdroj příjmů svých nalezne. Sta a sta sáhů hluboko pod zemi bude kopati, aby zemi vydrancoval a ochudil. Tisíce jich tam zůstane, aby zaplatili matce Zemi krvavou daň.

V dobách dnešních mužové naši, obchod provozující, obchodují tak, aby kupec dostal za svůj peníz to, co si koupil. Ale přijde doba, že kupectví zavrhne se na úplné lupičství, že obchodník nebude dbalým ani svých přátel. Založí své obchodování čistě na podvodném základu, aby sebe rychle obohatil a druhé do neštěstí a bídy uvedl. Obchodník postaví paláce přepychové pro obchod svůj, aby tyto jenom pro mámení lidí byly. Okna veliká v těchto domech budou a za nimi lákadla pro ty, kteří s potřebou k obchodníkovi půjdou. Obchodní domy tyto ze skel a drahého kamení zhotoveny budou.

O dni posledním z 8. knihy: Řeky budou vysychati, traviny vymírati, skot i lidé hladem a žízní padati, hory se zemí se srovnávati budou a jiné pískem pokryty budou. Na nebi objeví se po třikráte kometa, poprvé na severu, pak jihu a potřetí na západě země. Pak se počne silně země chvěti a téměř všichni lidé vykrvácí. Napřed lidé v horách, pak v údolích a poslední, kdo žijí v místech u moří, kde je věčná zima. Ostatní znamení již lidé neuvidí, slunce nabude krvavé záře, objeví se na západě místo na východě a hvězdy dnem i nocí svítit budou …

No, v něčem se určitě trefila a dnešní obchod vypadá přesně tak, jak předpověděla.


Stonehenge fotky a obrázky

22. dubna 2013 v 19:32 | V. |  Záhady
Jak myslíte že se tam ty kameny dostaly? Mohl je tam poskládat mimozemský koráb? Nebo měli lidé dříve technologie, o kterých jsme nevěděli?


více v celém článku


Kolik váží lidská duše?

17. dubna 2013 v 23:48 | V. |  Mysl, duše

Na počátku 20. století vyslovuje americký lékař Duncan MacDougall myšlenku, že lidská duše má určitou hmotnost. V 90. letech minulého století vědci provádí experiment, během něhož zkoumají změny probíhající v těle a mozku umírajících. Pacienti jsou nepřetržitě i se svým lůžkem připevnění na váhu. Překvapivě vychází najevo, že v okamžiku definitivní smrti se hmotnost umírajícího vždy zmenší o 21 gramů!

Následuje několik let vytrvalých diskuzí a pokusů o vysvětlení fenoménu 21 gramů, až se berlínský lékař Dr. Martens Becker rozhodne experiment zopakovat. Využívá nejmodernější prostředky a k dispozici je mu 2000 pokusných subjektů. Výsledek nového bádání je stejný. Poté, co přístroje přestanou zaznamenávat existenci vědomí v mozku, tělo ztratí na váze 21 gramů. Kam gramy mizí?

Mnozí tento úkaz považují za důkaz existence lidské duše, která po smrti opouští tělo. Váží lidská duše 21 gramů, nebo za změnou hmotnosti stojí dosud nepopsané děje v lidském organismu?

Zdroj: Enigma (květen 2013)

Mysl žije i po smrti

17. dubna 2013 v 23:24 | V. |  Mysl, duše

Existuje život po smrti a existuje lidská duše? Shromáždění vědců na proslulém California Institute of Technology naslouchalo lékařům nemocnice v Southamptonu, kteří přinesli přesvědčivé důkazy, že lidské vědomí pokračuje ve své činnosti i poté, kdy mozek přestal fungovat a pacient je klinicky mrtvý.

Britští lékaři referovali o studii, která vyšla letos ve vědeckém žurnálu Resuscitation. Sledovali soubor 63 pacientů, kteří byli prohlášeni klinicky za mrtvé: jejich srdce se zastavilo, přestali dýchat a mozková aktivita zanikla. Po oživení, kdy se probrali z klinické smrti, s nimi lékaři dělali rozhovory. Část pacientů měla v době, kdy mozek nevykazoval jakékoli funkce, jasné a uspořádané myšlenkové procesy. Rozumně uvažovali a vytvářeli vzpomínky na to, že komunikovali a pohybovali se mimo tělo.

Výsledky výzkumu byly tak slibné, že lékaři založili nadaci zaměřenou na to, aby
zkoumala zkušenosti blízké smrti na širším vzorku. Zatím shromáždili shodné prožitky u 3 500 osob. Pacienti sdělovali pocity míru, radosti a harmonie. Pro některé se zrychlil čas, zbystřily se smysly, ztratili vědomí svého těla. Viděli jasné světlo, dostali se do jiného prostoru a hovořili se svými mrtvými příbuznými. Jeden, který se označil za pohana, referoval o setkání s mystickou bytostí.

O podobných stavech při přežití smrti existují zprávy staré i několik staletí. Zkušenosti pacientů, které shromáždil dr. Parnia, se shodovaly s těmi, které popsali před ním už lékařka Elisabeth Kübler-Rossová (O smrti a umírání) a psycholog Raymond Moody (Život po životě). Současná studie však pochází z prostředí velké renomované nemocnice a využila nejnovější technologické postupy.

Skeptici například tvrdili, že tyto prožitky vznikají následkem nedostatečného okysličení mozku při zástavě srdce. Jenže ve skutečnosti měli pacienti s prožitky vědomí po smrti větší přísun kyslíku do mozku! Parnia dodává: "Když má mozek nedostatek kyslíku, upadají lidé do naprostého zmatku, prostě odpadají, a obvykle nemají vůbec žádné vzpomínky. U našich pacientů jde o vážné poškození mozku, ale o dokonalou paměť."

Skeptici také namítali, že vzpomínky pacientů pocházejí z doby, kdy vědomí ztráceli či se jim vracelo, tj. fungovalo. "Právě naopak," oponuje Parnia. "Okamžiky, kdy je mozek momentálně traumatizován záchvatem nebo nárazem auta, tedy bezprostředně před nebo po ztrátě vědomí, si nepamatujeme. Při zástavě srdce je poškození mozku tak závažné, že se srdce zcela zastaví.

Lidé říkají: "Pamatuji si, že jsem viděl auto. Potom si vybavuji až to, jak ležím v nemocnici." Soubor 3 500 osob už něco vypovídá. Nadto při shromažďování zkušeností se smrtí lékaři zjistili, že mnoho lidí o svých zážitcích nikdy nehovořilo. Báli se, aby nevypadali jako blázni.

V souboru je zachycena i zkušenost chlapce, kterému bylo při zástavě srdce po záchvatu dva a půl roku. Rodiče kontaktovali dr. Parniu, když chlapec začal kreslit obrázky, na kterých se dívá seshora na svoje nehybné tělo. "Když umřeš, vidíš jasné světlo," sděloval i chlapec.

Všeobecně se má za to, že ve stavu totálního bezvědomí mozek nemůže produkovat plynulé myšlenkové procesy nebo utvářet trvalé vzpomínky. Jenže tomu, jak mozek - orgán těla, složený z hmotných buněk - vlastně generuje nehmotné myšlenky, stále plně nerozumíme. Dr. Parnia vyvozuje z výsledků výzkumu, že lidské vědomí může pracovat nezávisle na mozku, když používá mozkovou kůru jako mechanismus k manifestaci myšlenek - tak jako televizní přijímač překládá vlny do světla a zvuku.

"Když poškodíte mozek a mysl funguje, napovídá to, že je poškozený pouze aparát. Což znamená, že mysl nemusí být nutně vytvářena mozkem. Další výzkum v tomto směru skutečně může odhalit existenci duše."


UFO fotky

7. dubna 2013 v 18:27 | V. |  UFO


více v celém článku


Vlajka na měsíci

7. dubna 2013 v 18:13 | V. |  Konspirační teorie
Proč vypadá vlajka USA na fotkách na povrchu měsíce jako by vlála? Na měsíci žádný vítr není.

Tady je vysvětlení:

"Především ze statických fotografií nemůžeme ohledně pohybů vlajky usoudit vůbec nic. Vlajky na bázi nylonu byly navíc navrženy právě za tím účelem, aby svým tvarem a designem vizuální dojem rozevlátosti a mírné "zmuchlanosti" budily. Jsou občas propleteny tvrdším a pružným pletivem a jsou fixovány jak vertikálním sloupkem, tak i horizontální teleskopickou tyčkou, někdy ne zcela vytaženou."

Podle mě Apollo 11 skutečně přistálo na povrchu Měsíce a podle některých zdrojů tam všechny vlajky stále jsou. Vlajka na fotkách má všude stejný tvar, takže má nejspíš opravdu pouze budit dojem rozevlátosti.






Betty a Barney Hillovi

7. dubna 2013 v 13:03 | V. |  Únosy mimozemšťany

Betty (1919 - 2004) a Barney (1922 - 1969) Hillovi jsou manželé, kteří tvrdí, že v roce 1961 byli uneseni mimozemšťany do jejich velkého létajícího talíře a podrobeni pokusům. Vše se prý odehrálo při jejich cestě z kanadského Quebecu do města Portsmouth v americkém státě New Hampshire. Manželům zbyly jen zvláštní vzpomínky a noční můry. Betty si později díky hypnóze na tento zážitek vzpomene. Dokáže dokonce namalovat hvězdnou mapu, kterou jí bytosti měly ukázat. Její nákres má souhlasit se skutečným hvězdným systémem Zeta Reticuli. Oprvadu se tento pár setkal s bytostmi z jiné planety?

Zdroj: Enigma

Posouvající se kameny

7. dubna 2013 v 12:55 | V. |  Záhady

V Kalifornském národním parku nazývaném Údolí smrti (Death Valley) se posunují několik set kilogramů těžké balvany! Na suché planině se z neznámých důvodů posouvají a táhnou za sebou kilometry dlouhou klikatou rýhu. Co způsobuje jejich putování? Mohou se kameny hýbat samy od sebe? Podle některých teorií ve skutečnosti kloužou po tenké vrstvě ledu, podle jiných jim k pohybu dopomáhá mazlavé bahno a nerovný povrch. Někteří lidé se domnívají, že se balvany posunují vlivem větru. Každá z těchto spekulací má však trhliny, proto jsou i tací, kteří přisuzují tajemný pohyb paranormálním silám. Co myslíte vy?

Zdroj: enigma

Oblast 51

6. dubna 2013 v 23:42 | V. |  Area 51

Snad žádná vojenská základna není tak slavná jako Area 51 (Oblast 51) v americké Nevadě. Kvůli své nepochybné spojitosti s tajným leteckým výzkumem je už řadu let předmětem mnoha konspiračních teorií. Těm ovšem nahrává i samotný přístup americké vlády, která její existenci až do roku 1994 vehementně popírala. Základna byla přitom založena už v roce 1957.

Podle konspiračních teorií tady armáda v podzemních laboratořích zkoumá mimozemskou techniku i těla mrtvých návštěvníků z vesmíru. Podle jiných hypotéz jde o místo, kde Američané v roce 1969 nafilmovali přistání Apolla 11 na Měsíci. Každopádně silnice, které sem vedou, jsou pusté a prázdné. Lemují je kontrolní stanice a cedule, které zakazují fotografování, a upozorňující na vstup do zakázané oblasti. Okolní hory znemožňují radarové sledování areálu.

Vyslýchali zde mimozemšťana?

Víc informací média získala až v roce 1989 od bývalého zaměstnance Roberta (Boba) Lazara, který na základně v roce 1988 pracoval. Ten uvedl, že v podzemí je tajná laboratoř S4, která se zabývá výzkumem mimozemské techniky. Lazar podle svého vyjádření pracoval spolu s dalšími inženýry na pohonu kosmických lodí. Americká vláda všechny informace popřela, ale později se ukázalo, že dotyčný muž na základně skutečně pracoval.

S podobnou informací přišel v roce 1996 i muž, který v americké televizi vystoupil pod jménem Victor a uvedl, že v jednom z podzemních hangárů se zkoumají mimozemské bytosti. Doložil to videonahrávkou výslechu mimozemšťana (Area 51: The Alien Interview), kterou z Oblasti 51 propašoval. Tvor se s důstojníky domlouval telepaticky. O věrohodnosti videa se ale vedou spory. Podle ufologů je pravé, podle filmařů je na záznamu ve skutečnosti loutka.

Podle některých zdrojů se v Oblasti 51 tajně vyvíjejí chemické zbraně. Mělo by to být v oblasti Groom Lake. Na snímcích, které během studené války pořídily sovětské špionážní satelity, toho v Groom Lake moc vidět není a hlavně, nic nepotvrzuje dohady o podzemních prostorách, kde by se zbraně měly testovat. Jiné spekulace zmiňují polygon, kde se zkoušejí jaderné zbraně.

Každopádně místní obyvatelé na obloze skutečně často pozorují neidentifikovatelné létající objekty. Ty ovšem s mimozemskými loděmi nemusí mít nic společného. Na základně je několik hangárů, jejichž účel je více čí méně známý - například do toho největšího se vejde Boeing 747 s raketovým nosičem. V současnosti tu má probíhat výzkum nového nadzvukového letadla v rámci projektu Aurora a testování neviditelných letounů určených pro taktický a strategický průzkum. Testované stroje využívají 9,5 km dlouhou ranvej, která je nejdelší na světě. Z nově dostupných dokumentů se dnes také ví, že v roce 1963 se tady testovalo titanové špionážní letadlo A-12 zaměřené proti Sovětům, které maskovaly makety neexistujících letounů roztodivných tvarů.



Niagarské vodopády

6. dubna 2013 v 23:26 | V. |  Ostatní
Nádherná fotka :)


Vyvolal systém HAARP zemětřesení v Japonsku?

6. dubna 2013 v 23:07 | V. |  Konspirační teorie


V souvislosti s tragickým zemětřesením v Japonsku se vyrojily spekulace, zda náhodou nebylo vyvoláno uměle zařízením americké armády HAARP (High-frequency Active Auroral Research Program).

Oficiálně se jedná o program výzkumu ionosféry (řídká část atmosféry ve výšce zhruba od 80 kilometrů nad povrchem, která obsahuje velké množství nabitých částic - iontů, a kromě jiného umožňuje šíření různých rádiových signálů). Podle některých zdrojů jde ale o mimořádně účinnou klimatickou zbraň nebo o vojenské zařízení.

HAARP je umístěn na Aljašce. Do provozu byl uveden na jaře roku 1997. Oficiálně se má zabývat sledováním polárních září, resp. zkoumáním ionosféry. Výzkumná stanice zabírá plochu o velikosti 14 hektarů a tvoří ji 20metrové stožáry, 180 antén a 360 rádiových vysílačů.

Projekt je předmětem řady konspiračních teorií. Všechny se shodují v tom, že se jedná o geofyzikální nebo klimatickou zbraň. Předpokládá se, že jeho cílem jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany a že je také určen k lokalizaci ponorek i ke zkoumání podzemní topografie planety.

Systém je každopádně schopen vysílat elektromagnetické vlnění do ionosféry. Ta funguje především jako obří "anténa", s jejíž pomocí lze signál zaměřit na kterékoli místo na Zemi. Pokud by byl celý výkon HAARP zaměřen na jediný bod oblohy, původní signál se zesílí až tisíckrát, což znamená výkon 3,6 GW. Nabízí se samozřejmě otázka, k čemu může sloužit vlna s energií miliard wattů, když oficiální stanovisko mluví pouze o výzkumu atmosféry a vesmíru.

HAARP jako zbraň hromadného ničení

Konspirační teorie proto předpokládají, že HAARP je tady především proto, že ho lze využít jako zbraň hromadného ničení. Systém testuje technologii supersilných paprsků radiových vln, jejímž cílem je vyvolávat cílené změny ve vybraných oblastech ionosféry. K tomu dojde tak, že je soustředěným proudem těchto paprsků zahřívá. Odražené elektromagnetické vlny se pak vracejí zpět k Zemi, kde pronikají vším - živým i neživým. HAARP tak dokáže rušit námořní i vzdušnou navigaci, blokovat rádiové spojení, vyřadit z provozu elektronické a palubní přístroje, rakety, letadla i pozemní systémy. Energii záření HAARP lze využít i k "ovládání počasí" v globálním měřítku tak, že může dokonce dojít k trvalému narušení ekosystému. Projektu HAARP se už také kladou za vinu některé obří katastrofy, například zemětřesení v Číně (2008) a na Novém Zélandě (únor 2011) i masivní úhyn ptactva (Arkansas, prosinec 2010). Systému mnozí přičítají také mimořádnou vlnu veder v centrálním Rusku (červen - srpen 2010).

Proto se nyní spekuluje o tom, zda HAARP nemohl být i příčinou zemětřesení v Japonsku. Jedním z důkazů, že šlo skutečně o útok HAARP, má být video pořízené nad Japonskem krátce před zemětřesením. Na obloze jsou patrná tzv. oblaka HAARP, která se na ní ukázala deset minut před prvními otřesy. Předtuchu, že se chystá něco strašného, měli prý i mnozí Japonci. V jedné z diskusí na portále Abovetopsecret.com se objevila zpráva jistého muže, který popisuje, jak se pár minut před zemětřesením procházel v parku se synem. "Zničehonic jsem cítil zvláštní napětí ve vzduchu a všeobecný neklid," píše autor. "Dokonce můj syn se mě zeptal - tatínku, my teď umřeme? To vše se stalo pár vteřin před prvními otřesy. Na vině musel být HAARP, tohle je jeho práce s elektromagnetickým polem Země."

HAARP (a oblast, kterou výzkum tohoto projektu pokrývá) též bývá dáván do souvislosti s prací Nikoly Tesly. HAARP není přístupný pro veřejnost (s výjimkou jakéhosi "dne otevřených dveří", který je ovšem jen jednou za dva roky) a přístup ke komplexu je velmi dobře střežen.

Ať už je to se systémem HAARP jakkoli, sluší se připomenout, že zemětřesení v Japonsku byla vždycky - i před tím, než byl oficiálně spuštěn.




Bermudský trojúhelník - teorie o unikajícím methanu

5. dubna 2013 v 22:12 | V. |  Bermudský trojúhelník

Tato teorie je založena na faktu, že methan se zde, na mořském dně, vyskytuje v pevném skupenství a navíc je ho v této oblasti spousta. Občas dojde k oddělení části této stlačené látky, které pak zvolna vystupuje k hladině. Jak klesá tlak okolní vody, začíná se hydratovaný methan přeměňovat na plyn, takže při dosažení mořské hladiny jde o obří bublinu tohoto plynu o průměru i několika set metrů. Pokud by nad takovým místem proplouvala loď, mohla by se náhle bez varování potopit díky snížené hustotě vody, případně by mohlo dojít k explozi uvolněného plynu iniciovaného nějakým ohněm na lodi nebo elektrickou jiskrou. Stejný osud by mohl potkat i menší letadlo, které by vlétlo do oblasti koncentrovaného plynného methanu s odlišnou hustotou než má vzduch. Navíc je methan nedýchatelný a lidé by se v kritické oblasti začali okamžitě dusit.

Jak tato teorie předkládá, methan by potopil menší letadlo a lidé by se začali dusit. Jak je ale možné, že jistá svědectví mluví o jevech, které nás od této teorie musí alespoň na chvilku odvést?


Bermudský trojúhelník

5. dubna 2013 v 22:01 | V. |  Bermudský trojúhelník

Portoriko, Bermudské ostrovy a Miami tvoří záhadné místo v Atlantském oceánu nazývané Bermudský trojúhelník. Někdy se mu také přezdívá "Ďáblův trojúhelník", a to proto, že v něm záhadně mizejí lodě a letadla.

Vzdušné vzdálenosti míst tvořících vrcholy tohoto trojúhelníku jsou přibližně 1 660 km, takže vytváří téměř rovnostranný trojúhelník s rozlohou přibližně 1 134 100 km2.

Již Krištof Kolumbus a jeho námořníci, při plavbě Sargasovým mořem, uviděli obrovský ohnivý pás, který přeletěl přes nebe a zmizel v moři. Za několik dní Kolumbus zjistil, že lodní kompas se chová velmi divně. Tato porucha dodnes působí v Bermudském trojúhelníku a je více než pravděpodobné, že za zmizení lodí i letadel může ona. O měsíc později spatřili v dálce divné světlo, které stoupalo od obzoru nahoru a zase klesalo zpět. Zvláštní světla se objevovala i pod mořskou hladinou.

Co tyto úkazy způsobilo? Plamenný pás mohl být ve skutečnosti meteorit. Problémy s kompasem zahrnovaly jen odchylky v ukazování skutečného severu. A zvláštní záře mohla pocházet z ostrovů poblíž Hispanioly nebo z Hispanioly samotné. To jsou vše ale jen domněnky. Také posádka kosmické lodi Apollo 12 zaznamenala podobný světelný jev jako Kolumbus se svou posádkou. Jak je toto tedy možné?

V kronikách nalezneme mnoho dalších záhadných zmizení lodí. Nicméně jejich osud nemusel být zrovna spjat s Bermudským trojúhelníkem. Mnoho lodí tehdy mizelo beze stopy a později byly nalezeny s mrtvou posádkou nebo bez ní, spousta jich skončila na dně oceánů nebo se staly obětí pirátů, vždyť Karibské moře jimi bylo proslulé.

Dnes se o tomto tajemném místě povídá hodně. Vědci odmítají uvěřit nevysvětlitelnému a sahají po přírodních jevech, sdělovací prostředky po senzaci a ufologové spolu se záhadology a lidmi zabývajícími se paranormálními jevy, se záhadu snaží objasnit pomocí červích děr, vstupů do jiných světů anebo únosy mimozemšťany.

Dokonce ani piloti nechtějí věřit historkám o trojúhelníku, a to i přesto, že se 5. prosince 1945 ztratilo šest vojenských bombardérů během rutinního tréninkového letu. Tato událost je jednou z největších událostí, které se v trojúhelníku staly. Na černé listině se zapsala pod názvem Letka č.19.

Na naší planetě je ale i jiné místo, o kterém někteří badatelé v oblasti záhad mluví jako o dalším Bermudském trojúhelníku. Ten se nachází v Baltském moři. Právě zde došlo 5. března 1992 k nehodě lodi, která se za jasného počasí a bezvětří téměř převrátila. Motory stály a rybáři vytahovali sítě, když z ničehož nic se loď překlopila a zmizela pod hladinou. Sedm členů posádky se zachránilo, jeden zahynul.

Závěry vyplývající z jednotlivých incidentů v bermudském trojúhelníku jsou stejné. Letadla i lodě mizí beze stop nebo dochází k záhadným poruchám. Různá vysvětlení vědců jsou vyvratitelná a nepřináší moc velká uspokojení. Teorie ufologů a záhadologů jsou zase neověřitelná. A tak si trojúhelník zachovává svou tajemnou a děsivou tvář.